VK Sport Rychnov nad Kněžnou

Máme za sebou dlouhý volejbalový víkend v HK. Cesta vlakem do HK proběhla v pohodě. Vzhledem k tomu, že naše základní skupina by se dala nazvat skupinou smrti, tak se dalo očekávat, že to v sobotu bude hodně těžké, což se také naplnilo. Všechny zápasy dopadly 0:2, ale zápas s Ervěnicemi vypadal až do koncovek vždy nadějně. Škoda chyb Jirky na konci prvního setu a tří zkažených podání v koncovce setu druhého. Hra byla z mého pohledu něco nad průměrem, ale bylo to dáno nesehraností s klukama z Opočna, u kterých se bude muset zapracovat na přebíhání a dále tím, že jsem chtěl, aby hrálo všech 11 hráčů kteří byli. Jinak to ale šlo.

V neděli nás bylo 8 a co se týká hry, tak to bylo podstatně lepší. Už prvním zápasem a vítězstvím 2:1 nad Přerovem jsme si zajistili účast ve 4. skupině ČP. Tak nějak si představuji bojovnost, jako tomu bylo ve 3. setu, kdy jsme prohrávali 11:13. Pak jsme měli nejtěžšího soupeře dne Ústí nad Labem, a už to vypadalo, zase vyhrajeme ve třech setech, když v rozhodujícím jsme vedli 11:9. Nevím co se pak stalo, ale i přes 2 oddechy jsme to nezvládli. Přitom jsme jim sami set darovali svými chybami, na kterých se podíleli všichni. Škoda. Zápas s Třebíčí nebudu hodnotit, protože to byli mladší žáci. Poslední zápas s Prosekem Praha byl celkem povedený, jakoby to ze všech spadlo. K jednotlivcům se vyjádřím na tréninku, co se týká Radka, tak ten to zvládl celkem v pohodě, Dan se po počáteční nervozitě oklepal a taky byl platným hráčem.  Jak jsem jim řekl při odjezdu, počítám s nimi na další akce ČP, když první je o víkendu 4.-5.12.2010 v Českém Krumlově.

Nedělní hodnocení by se mi po herní stránce dělalo dobře, ale ...   Co jsem se dověděl v sobotu po návratu do RK a v neděli ráno o vztazích některých hráčů ke svým spoluhráčům - to mi hlava nebere. Je to ubohost a nečekal bych to ani od podprůměrně inteligentních lidí. Navíc ještě nějaké problémy v rodině a opravdu jsem v neděli ráno uvažoval o tom, že to "odpískám". Řekl jsem to hned po příjezdu do HK, ale s Tondou, Ondrou, ale hlavně s Kubou si to ještě vyříkám na tréninku. Volejbal je kolektivní sport normálních lidí a tak by tomu mělo být. Na frajeřiny a nadřazenost nejsem zvědavý.

VŠ